Na nejčastější dotazy ohledně onemocnění Covid-19 odpovídá lékařka Eva Hanková

22. 10. 2020 Autor: Martina Svatoňová

MUDr. Eva Hanková je specialistkou v oboru infekční lékařství a vedle provozování infekční ambulance aktuálně v náchodské nemocnici pečuje o pacienty s onemocněním Covid-19. V rozhovoru s mluvčí Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje Lucií Chytilovou odpověděla na nejčastěji kladené dotazy spojené s tímto onemocněním.

Na nejčastější dotazy ohledně onemocnění covid 19 odpovídá lékařka Eva Hanková
Specialistka na infekční onemocnění náchodské nemocnice, MUDr. Eva Hanková.

Je možné Covid-19 nazývat „rýmičkou“?

Není to rýmička. Většina z občanů, kteří se nakazí, prodělá lehké onemocnění, které někdy ani nezaznamenají. Ale u části lidí, a nejsou to jen výjimky, může dojít k velmi těžkému onemocnění, které jim zkrátí život. Jak řekl pan primář Chrdle z infekčního oddělení českobudějovické nemocnice, bojujeme o životy lidí, kteří tady mohli 10 až 20 let žít při dobré kvalitě života.

Je možné Covid-19 porovnat s chřipkou?

Zásadní rozdíl je v tom, že chřipka má sezónní charakter. Dovoluje nám si oddechnout a po jaru nabrat síly – jak těm, kdo stonali, tak těm, kteří se o ně starají. Covid nás nešetří. Ten sezónnost nezachovává. Další rozdíl je v tom, že proti chřipce se lze očkovat, na Covid-19 zatím vakcínu nemáme. A další věc, proti chřipce máme léky i v tabletách, které jsou daleko dostupnější než proti covidu. Tyhle tři faktory jsou u chřipky příznivější, přestože i na chřipku lidé mohou zemřít. A jestli vám zemře člen rodiny na chřipku či na covid-19, budete úplně stejně smutní.

Dá se předem odhadnout, jaký budu mít průběh nemoci?

Když se podíváme prostým okem na pacienty, kteří leží na našich odděleních, vidíme, že většina z nich jsou starší, obézní muži s cukrovkou. Nejsou to ale jediné rizikové faktory, mohou onemocnět i mladší lidé, kteří jsou zdánlivě zdraví, protože nikdo nevíme, jestli u nás neklíčí nějaká nemoc.

Jak vnímáte mediální kampaň, která kolem koronaviru běží již od jara?

Těch kampaní běží několik. V médiích vidíme a slyšíme naprosto protichůdné informace a člověk, který má jinou odbornost a nevyzná se v tom, musí být často zmatený, vystrašený, nebo naopak znechucený a může si myslet, že jde o jeho svobodu, že tato nemoc je pouhým nástrojem k utužení moci vlády. Tak to ale není.

Tento dojem možná nabyli Češi na jaře, kdy tu byly velmi přísné restrikce, ale nemocných v té době nebylo mnoho…

Je to možné. Ale právě díky těmto opatřením nedošlo k většímu rozšíření infekce, a ti, kteří přežili s vypětím sil všech kolem nich, anebo kterým nepřežili příbuzní, by rozhodně neřekli, že se v té době nic nedělo. Podařilo se infekci utlumit, zabránit jejímu většímu šíření, ale následná euforie a uvolnění opatření, které bylo rozhodně výraznější než v okolních zemích, vedlo k tomu, že jsme tam, kde dnes jsme. A dnes rozhodně už nelze říct, že o nic nejde. Zdravotnické kapacity jsou na hranici a není to jen otázka počtu lůžek, ventilátorů a dalších přístrojů, ale také toho, kdo se o nemocné bude starat.

Máte z toho obavy?

Mám, jako každý. Ale snažíme se dělat vše, abychom to zvládli.

Zopakujte prosím zásady, jak se nejlépe chránit?

Je třeba si uvědomit, že způsob léčby a léky typu remdesivir, isoprinosine či prednison, o kterých lidé slýchají v médiích, nepatří do rukou laika. Mají přesně vymezené důvody a čas pro podání a při nesprávném použití mohou i ublížit. Do rukou laika patří mýdlo, protože virus je obalený tukem a mýdlo mu nedělá dobře, dezinfekce, čistá rouška nasazená správně na nose a ústech, na kterou si nesmíme sahat. Dále je důležitá pestrá strava s dostatkem vitamínů, bez jakýchkoliv extrémních diet.

Jedním z rizikových faktorů je obezita. Je vhodné nyní zhubnout?

Rozhodně bych nikomu nedoporučovala nyní držet extrémní dietu, a to kvůli snížení rizik spojených s covidem. Tak si může člověk spíše uškodit. Na hubnutí je teď pozdě. Extrémní dieta tělo rozhodně neposílí. Naopak vyvážená strava s omezením tuků, cukrů a alkoholických nápojů udělá dobře každému.

Jak by se o sebe měli nakažení pacienti doma starat?

Každý člověk, který má nějaké onemocnění dýchacího ústrojí, by měl zůstat v klidu, fyzicky se nezatěžovat, nekouřit, jíst dostatek vitamínů, a to nejen v ovoci a zelenině, ale také si koupit vitamín C, případně i B v tabletách. Naopak nedoporučuji vysoké dávky multivitaminových preparátů, protože zde jsou i jiné složky, kterých není vhodné užívat nadměrné množství. Dále je dobré si dvakrát denně měřit tělesnou teplotu. Pokud se tělesný stav zhoršuje, zejména pokud se člověk zadýchává i při běžných činnostech, pak je vhodné konzultovat lékaře. Nepleťte si ovšem zadýchávání s pocitem, kdy má člověk ze strachu či úzkosti pocit, že se dusí. To je něco jiného a není to nebezpečné.

Je důležité si nechat potvrdit diagnózu testem?

Z epidemiologického hlediska určitě ano. Neměl by o tom ale rozhodovat laik, je potřeba test správně načasovat a indikovat jej v odůvodněných případech. Pokud je například člověk v karanténě, tak první den po kontaktu s nakaženou osobou nemá smysl jít na vyšetření. Test se většinou doporučuje pátý den. Pro pacienty, kteří přicházejí k hospitalizaci do nemocnice, máme k dispozici nové rychlotesty. Vyšetřují takzvaný antigen, což je součást viru. Toto vyšetření je rychlé, výsledek máme přibližně za 15 až 30 minut, takže můžeme pacienty bez prodlení roztřídit a počkat na výsledek PCR testu, který je spolehlivější a pro potvrzení onemocnění potřebný.

Lucie Chytilová